Marihuana je lék?

Jsem migrenik od dětství. Nikoli opravdu vážný případ, nevidím auru, nezvracím z toho. Jenom to bolí jak sviňa, když to nepodchytím včas brufenem, a někdy nepomůže ani ten. Pravidelně jsem migrénu dostával v Domě pionýrů v Karlových Varech v sedmdesátých letech minulého století, když jsem na odpoledním promítání animovaných filmů vyfasoval sedačku příliš blízko plátna. Všechny sedačky byly příliš blízko, od té doby sedávám zásadně až vzadu, ať s holkou nebo bez. Ani pionýr jsem tehdy ještě nebyl, leda tak jiskra, ale nebyla to moje první migréna. Ta první přišla už v pěti letech, kdy jsem příliš prožíval chuť "ementálu" (rozuměj socialistického sýra, který se švýcarskému Emmenthaleru docela fikaně blížil). Sýr s dírami, možná hlavně ty díry, mi tak chutnal, že mi z toho začala třískat hlava. Od té doby si na ementál jakékoli provenience dávám bacha, i vzpomínky jsou schopné migrénu vyvolat. Nevěříte? Pak nejste migrenici. Nemigrenik migrenikovi nevěří. Posledně mě to zase chytlo. Prášky nepomohly. Co pomáhá? Zcela se znehybnit, nic nedělat, na nic nemyslet, hlavně na nic vzrušivého. Jenomže stejně se pohnete, stačí přehodit nohu přes nohu. Jak jsem se sunul čím dál níž pod jídelní stůl a zvažoval, že si půjdu lehnout (ležení nepomáhá, jen spánek, ale komu se chce spát v půl deváté večer?), uviděl jsem na kuchyňské lince za pomaluvarným hrncem ubalenou cigaretu z loňského léta, kterou jsem od té doby postrádal. Byla v ní kvalitní marihuana. V zoufalství jsem po ní sáhl a zapálil si. Upozorňuju, že thc pravidelně neužívám, na rozdíl od tabáku a alkoholu. Do půl hodiny byla bolest, zaťatá do hlavy jako sekyra, pryč -- hlava náhle lehká jako nafukovací balonek. Bez bolesti jsem si šel o půlnoci lehnout a spal spánkem spravedlivých do jedenácti dalšího dne. Takže za mě: Je marihuana lék? Jednoznačně. Legalizovat? Prosím.