Až zas postnete fotku

Britský výtvarný umělec Grayson Perry (chci výstavu v Praze!) řekl, že v dnešní době, kdy fotografuje téměř každý, vypovídá snímek sdílený na sociálních sítích ani ne tak o fotografovaném objektu, ale o fotografujícím subjektu (řekl to trochu jinak, ale to je teď fuk). To znamená, že fotkou, kterou postnete, posíláte do světa významný vzkaz o sobě samém, tak si to uvědomte, až to zas budete dělat. Snímky nemusí být dokonalé, vždyť i význační fotografové se dávno vzdali klasických postulátů, kupř. na uměleckém aktu už může být obličej, u focení nahoty nevadí, když jsou na kůži vidět otlaky od spodního prádla, klidně to můžete naflákat mobilem, a když použijete filtr, protestuje někdo? Kritici? Žádní kritici kromě lajkovacího publika už nejsou, a jestli se ještě dnes někdo považuje za arbitra přes fotku, co říká ty JO, ty NE, je na samém okraji příslušného diskurzu, má právo tam být, ale kromě pár umělců nikdo nevnímá jeho existenci. Proto i když vás sejme, buďte rádi, že jste mu aspoň stáli za to. Říkám si, jestli to není podobné s literaturou. Mimochodem, Grayson Perry se už od puberty pravidelně převléká za ženu (jak anglické), přestože je heterosexuál (nebo je aspoň tak třicet let ženatý a má dceru, ovšem nikdy nevíte), a v médiích vystupuje někdy jako žena, někdy jako muž. Ví, že má v sobě ženskou stránku, a nebojí se ji ukázat. V opačném gardu jsou muži za ženami -- ženské tohle dělají už dávno.