středa 25. července 2018

Taková ta letní předvolební

Klienti H-Systemu, co si postavili přes družstvo Svatopluk, se mají vystěhovat ze svých domků. Bůh ví, jak to dopadne. Ale marketingoví poradci poradili, a tak se do toho nějak vloží Babiš. Jestli domovy těm lidem zachrání, potvrdí se v roli spasitele. A ti, co nestavěli za vlastní na cizím a čekali, jak dopadnou soudy, možná taky něco dostanou, možná taky nic. Z toho, co do toho vložili. Taková necírkevní restituce, že.
Ani kdyby se to Babišovi nepovedlo, získal si nové voliče, anebo aspoň utvrdil ty stávající. On, nejmocnější, se jich nějak zastane. Jsem zvědav, jestli bude jmenovat Klause a lidi kolem něj, protože právě Klaus jako předseda vlády v 90. letech dopustil, aby hásystémovské podvody obraly o peníze tisíce lidí.
Ti lidé byli na něco takového nepřipravení. Nikdo je nevaroval. Klaus žvanil o neviditelné ruce trhu, ale že je ta ruka někdy černá a bezostyšně krade, to si nechal pro sebe. Lidi věřili v porevoluční pořádky, a kauzou H-System za to dostali krutý výprask. Za co konkrétně? Za svou naivitu, že je postkomunistický stát ochrání.
Takže jestli se Babiš chce za podvedené bít, dobře, má na to peníze i moc. Pak ať ale jmenuje všechny, kteří něco takového dopustili a jejichž vinou se jako mor rozlezla českou společností příslovečná blbá nálada. Snad nezmíní toho člověka na K. Ne, nemyslím Kafku.
Jestliže to neudělá, bude jeho "pomoc" jen další štafetou v nekončící kampani za hnutí ANO -- tedy hlavně za sebe sama. A my nenaivní mu to zase nesežereme.
Doufám, že nenaivních bude přibývat.

čtvrtek 12. července 2018

Modrá je zase sexy


Spousta lidí zapíjí žal kvůli důvěryhodné Babišově vládě tolerované komunisty. Já zapíjím modrým vínem přizvání Makedonie do NATO, protože to oslabí ruský vliv na Balkáně.
Pořád jsme v NATO i my a během trvání této vlády z něj nevystoupíme, dokonce snad budeme platit ona dvě požadovaná procenta, doufám, zdroje tu jsou, jak pravil klasik.
Pořád jsme v EU a během trvání této vlády z ní nevystoupíme. Předseda té vlády má své zvrácené charisma a našim zvráceným voličům se líbí stejně jako náš zvrácený prezident. Budiž.
Zvrácených je nás hodně, tak nebo onak, takže ve dvou vrcholných státních funkcích jsou tihle dva zvrácení muži. OK. My je přežijeme.
V parlamentu máme kvalitní a nekvalitní opozici. Ta kvalitní, a relativně silná, se skládá z ODS a Pirátů. Když pominu názorové rozdíly, vidím budoucí možnou spolupráci. Prvovoliči a mladí lidé vůbec budou v příštích volbách pro Piráty, jejich tátové a mámy pro ODS.
Optimistická předpověď: 18 % pro Piráty a 18 % pro ODS. Když se spojí (a zakážou si spory a historické výčitky) , vyhrajou nad ANO, které má pořád svoji omšelou agendu a očekávatelnou mediální masáž -- ale ty se vyčerpají.
ODS se už očistila a Piráti se ukážou. Třeba budou i oni státotvorní. Po dětských přešlapech se jeví jako solidní strana. Stejně jako provinilí rodičové: ODS.
Pirátská vlajka bude jednou tmavěmodrá. Uvidíte.
Anebo se pletu. Pletu se rád.
(Na mém ilustračním fotu je Lucie Van Koten, děkuju za modelling. Pro vás, čtenáře, se dívá doprava.)

neděle 1. července 2018

Chudý a bohatý -- film o Česku, který by mohl být na přespříštích Varech


Zkusil jsem si "filmovou" fotku dvou střech, na něž se dívám z aťasu.
Vlevo (typicky vlevo, že) barák, o nějž se špatně starají. Ten vikýř, co tam není vidět, otevřel v zimě vítr a pak tam asi tak čtyři měsíce pršelo. Vpravo pěkná nová střecha, v ní obrovský byt rodiny s dvěma dětmi. Nejsem šmírák, ale jako okenní kuřák zhruba vím, kdo naproti bydlí a co se tam děje, přestože nikoho z těchto přes-uličních sousedů neznám.
Dalo by se říct, že zchátralé komíny vlevo jsou krásnější a romantičtější. Ale zkuste mít takový komín nad sebou, když má táhnout.
Jako Praha před 89. rokem -- krásná ruina, nad níž srdce plakalo a duše plesala. Dnes (z)dravá turistická atrakce, z níž se Pražanům někdy zvedá žaludek.
Tady na spodní sedmičce to není tak zlé, i když cizinců je i tady hodně, a to je dobře, přebývají tu u lidí v soukromí, v hotelech, anebo studenti v létě na koleji ekonomické školy.
Jenom chci říct, že rozdíl těch, co se sami protlučou, a těch, co nikdy, je problém celočeský.
Češi jsou egalitáři, nemají rádi sociální rozdíly, nesnášejí ty nad sebou a pohrdají těmi pod sebou. Chtějí rovnost, ale nějaké ty výhody navíc pro sebe. Nic moc národ, co?
Což nakonec není zase TAK špatné. Ruský mužik, na rozdíl od českého souseda, si s chutí kopne do chudáka ležícího v příkopě, ale jak přijede honorace, může se mu uklanět.

neděle 17. června 2018

Zeman je komunistický prezident

Vrátil se tam, odkud vzešel. Druhá Babišova vláda je s podporou komunistů -- ani oni, stejně jako Zeman, si nepřejí člověka prosazovaného ČSSD jménem Poche na místě ministra zahraničí. Je příliš proevropský, zatímco Zeman a komunisti straní Rusům a jejich vlivu. Halí to za národní zájmy, ale jsou to zájmy imperiálního Ruska.
Komunistům zvoní hrana, stejně jako ČSSD, možná se do parlamentu o příštích volbách nedostanou, spíš ano, ale s bídným výsledkem.
Komunisti kolem sebe kopou v předsmrtné agónii, zestárli, mladých hejlů mají málo, ale jsou na koni, dřevění koníci na malovaném kolotoči, na cestě ke koníkům houpacím, ale jsou teď zdánlivě mocní, budou druhou babišovskou vládu tolerovat, pokud se Babiš bude plazit před tč prezidentem.
Tč prezident to vyhraje nad Babišem, protože Babiš už neví, co má dělat, točí se na kolotoči a mediální guru mu radí aspoň v tomhle případě blbě.
Takže snad může říct pár lidí mimo politiku: pokud chce Babiš něčeho dosáhnout, upozadí své ego a nechá premiérovat někoho jiného z ANO, sám bude šedá eminence. Možná by něčeho dosáhl, takovou vládu by možná podpořily zdravé (ozdravené) strany typu ODS a přidaly by svoji agendu.
Je ovšem otázka, jestli by ji Zeman jmenoval. Kontroverzní Babiš jako ministerský předseda mu vyhovuje, protože on, Zeman, ho může vydírat prostřednictvím svých věrných proruských komunistů (a některých proruských jurodivců v ČSSD).

pondělí 11. června 2018

Praha má festival


a já se neskutečně těším jak na zdejší Metronome, tak na pozdější ostravské Colours.
Do Ostravy pojedu literárním expresem a budu v něm číst z Hastrmana, tak kdo se mnou chce jet vlakem, pořiďte se jízdenku právě na tento spoj. Vsadím se, že jste se mnou ještě nejeli, protože já jezdím vlakem málokdy. A navíc budu číst. V červenci máte příležitost!
Teď v červnu půjdu na Metronome pěšky, protože se koná na Výstavišti v Holešovicích a já bydlím přesně 550 metrů od Křižíkovy fontány (hastrmani se musej furt jistit). A beru si tam foťák a budu ten festival fotit  a možná si vyfotím Davida Byrnea, což jsem si teda kdysi, když mi bylo 18 a poslouchal jsem Talking Heads, fakt nedovedl představit.
Davidovi je 66 a pro mě je star No.1 letošního festivalu. Dělá pořád skvělou hudbu, pusťte si třeba tenhle klip s ním a se St. Vincent:
https://www.youtube.com/watch?v=hpPYKJAnwUo
David Byrne je takovej David Lynch hudby, že jo? Musim si ho vyfotit! Třeba i proto, abych věděl, jak mám vypadat, až mi bude 66...

středa 6. června 2018

Jak píšu

By mě zajímalo, jak jiní spisovatelé píšou. Se mě na to ptají novináři -- jak je to u mě. Ty rituály, ta vůně jablek snad, ta chuť sušenky praskající mezi zuby, nebo snad soška buddhy na poličce, kterou musím občas pohladit po plešaté kebuli.
Ale u mě to tak není, vlastně je to taková středněvěká guerilla. Už nepotřebuju psací úřednický stůl po babičce z první republiky jako dřív, i když  ho, poničený, pořád ještě mám. Stačí mi kuchyňský/jídelní stůl, na kterém mám stabilně noťas, u kterého jím a piju a občas na něm při focení
stojím, sedím nebo ležím, když je modelka dlouhá a já nechci, aby zasahovala hlavou do břevna, na němž visí plátno u protější stěny.
Jenom k tomu obyčejnému kuchyňskému stolu a obyčejné jídelní židli potřebuju rámus, techno, které mi odhluční svět tam venku a hlídá mě ve světě uvnitř -- což tady v podkroví jde, nikoho neruším. Elektronický kravál přes mobil a repráček BOSE, v jejich hranicích se dá bezpečně psát.
Říkám to proto, že dřív jsem psal se špunty v uších u toho psacího stolu, a teď buď se sluchátky na uších, anebo v doslechu onoho "bosse", který ke mně nikoho jiného nepustí, když nechci, když potřebuju psát. U jídelního stolu. Velkého. Univerzálního.
A jak a kde píšete vy, autoři čeští? Co vám pomáhá k soustředění? Taky techno? Víno? Cigarety z okna, kterýma střídáte to víno? Pokojové rostliny?
Hluk je způsob ticha. Aspoň pro mě.
#TheOtherMilos #Writer #Photographer

pátek 18. května 2018

Hastrmani rádi New York - dojem druhý



Hastr-selfie v Central Parku... Háje, jezera a rybníčky tu mají krásný, kolem poetické oblé skalky svažující se až do vody, i lodičky se půjčujou, holky všech barev seděj v nich nebo na samým kraji břehu... Jsem byl ve svým živlu, i když jsem zabloudil v hlubokým lese, a uprostřed New Yorku! A celní ani bezpečnostní kontroly na JFK pak vůbec nic neodhalily, hrnek sem, hrnek tam, různě po kufru, všechny zdánlivě prázdný, ale s přilepeným víčkem... Nikdy bych byl nečekal, že v dohledu mrakodrapů existuje tak kultivovaná a bezpečná divočina. Jo a na blešáku koupíte parádní starej porcelán za pár babek na pár babek. Kdo potřebuje Sotheby´s? #HastrmanAbroad