Podivuhodný případ pana Holmese -- pojďte do divadla!
Po Macbethovi, který mě neskutečně pobavil (protože se v něm skoro nemluví) a jiné neskutečně naštval (protože jak to, že se v Shakespearovi skoro nemluví?) přišel David Jařab s další anglickou ikonou: Sherlockem Holmesem.
Ať není zklamaný ten, kdo čeká vyšetřování zločinu a odhalení viníka. Tady velkého detektiva vidíme "mezi případy" nebo na samém konci své kariéry, pod vlivem opia a depresí. Realisticky vzato, takhle to Sherlock přesně mohl mít (kdyby skutečně existoval), protože ve skutečnosti neumí žít: živí se jen tragickými (a jistě i vzrušujícími) životy jiných lidí. I proto je tak dobrý myslitel, ale zároveň nanicovatý člověk.
To obyčejné, všednodenní, ho nezajímá, jenže právě takový "všední" zločin se tu odehraje. Nebudu moc spojlerovat, ale je to zločin, který se ve viktoriánské Anglii páchal často a obecně by se dal nazvat zneužíváním dětí pro to či ono.
Ve svém šokujícím díle The Other Victorians (Jiní Viktoriáni) z roku 1966 to popsal americký, loni zesnulý akademik Steven Marcus. Jako jeden z prvních badatelů poukázal na to, že za panování královny Viktorie, době puritánské a nepřimhuřující oči ani před takovým "prohřeškem", jako je polibek snoubenců na veřejnosti, se hřešilo ještě víc než dneska.
Bohužel i s dětmi, z nichž některé musely těžce pracovat a jiné si vydělávaly na živobytí prodáváním svého těla. Jejich život měl minimální cenu.
Jařabovo pojetí jednoho případu Sherlocka Holmese se k této temné tváři viktoriánské éry vrací, přestože o "případ" vlastně nakonec nešlo -- jenom o strašlivý, docela běžný zločin.
Žádné komentáře:
Okomentovat