Z médií jsem se dozvěděl (možná domyslel) pár pro mě nových informací: že Adamec chtěl být prezidentem, že Zifčák věděl CO má dělat, ale nevěděl vlastně PROČ, a že brutalita zásahu 17.11. byla spíš výsledkem vyděšené snahy na chvíli zastrašit pomyslného nepřítele (na nějaké potlačení už bolševik rezignoval), "nepřítele", který si snad ani neuvědomoval svou potenciální moc, ale byl v té chvíli někde úplně jinde, jen ne mezi studenty. Takže mi z toho vychází rovnice: studenti = obětní beránci/pokusní králíci/užiteční idioti téhle revoluce plné náhod a nenáhod (viz jejich mizivý vliv na další vývoj událostí). Ale nakonec to přece jen jakž takž vyšlo, ne? Přes tu hořkokyselou, ale přece jen i dost sladkou pachuť naší historie.
Oni vlastně všichní ví, co mají dělat, ale proč? To je záhada.
OdpovědětVymazat