říkají mi lidi po mém návratu z New Yorku.
Byl jsem tam poprvé, asi to člověka fakt obohatí, možná i posune, těžko změní. Chvíli jste pak jako vyměnnění, potom stejně zas upadnete do domácího bahýnka sebe sama. Aspoň já mám tu zkušenost i z jiných zemí. Pro vás cestovatele jistě nic nového.
Co se mi líbilo nejvíc? Muzeum MET se vstupenkou platící tři dny (tam bych mohl normálně žít týden a nevycházet, živit se jenom uměním) a Central Park (tam bych mohl žít týden, živit se veverkami a pivem na občerstvovacích zahrádkách, odkud si to pivo nesmíte odnést, ale zase mimo tu zahrádku smíte kouřit).
Co se nelíbilo: Politická korektnost vycepovaná do obludnosti: chcete se dobře najíst v deli nebo podobném bistru (neplatí pro restaurace a bary, ale ty jsou zas dost drahé), ale nemůžete si k tomu dát pivo ani víno, protože ho prostě nenabízejí. Takže vodu nebo limonádu, ber, nebo nech. To je pro Evropana mého ražení fakt eklhaft.
Politická korektnost NYstyle má svá pozitiva: lidi vám neustále chtějí s něčím pomoct. Stalo se nám, když jsme se zmateně rozhlíželi po peróně v metru, že vykoukl řidič soupravy (černoch krásně vysmátej, v pohodě, jako všichni tam) z okýnka a halekal na nás, ať přijdem blíž, že nám poradí. Krása. Srdečnost, ohleduplnost (hlavně automobilistů k sobě navzájem a chodcům), respekt ke komukoliv, i k těm, co furt choděj na červenou. Dobroty z deli zanechávané u spících bezdomovců (a samozřejmě i softdrinky nebo kafe s ledem, nikdy krabicák!).
New York je jiný než náš středoevropský svět. Jsem rád, že jsem zpátky, ale za tu zkušenost děkuju.
