Také zde by mohl státi radar,

na česko-polské hranici v Krkonoších. Zázemí: chátrající Labská bouda. Myslím si, že radar je mnohem mírumilovnější a vlastně i bezpečnější než rakety, o kterých se teď uvažuje. Co budou na rakety říkat všichni ti sympatičtí odpůrci v čele s bolševiky a panem Tamášem?

Radar bude!

Kdo má Rusáky rád tak jako já, musí se v těchto dnech cítit jako po Mnichovu. A přiznat si, že se panu Bushovi možná dřív posmíval, ale teď by ho bral zpátky namísto Obamy. Protože obama, to je jedna velká Obava, že přehlédne svým jiskrným dalekozrakým pohledem celou střední Evropu a zamilovaně spočine na Rusku, Indii a Číně, to jsou ostatně jinší partneři než rozhádaní Češi, co si odvolávají vládu v době evropského předsednictví a neumí si vyhlásit předčasné volby. Já vím, že většina Míšovských, Trokaveckých a snad Brdských vůbec teď oslavuje, ale napadá mě strategická myšlenka -- proč si nepostavit radar vlastní, když se na nás Obava vykašlala, aha? A rovnou v Praze, Na Palmovce! Máme tam krásný kulatý plynojem, kde už dávno žádný plyn není. Nastrkáme tam tedy ty vysílače a zaměřovače a budeme se před Rusákama chránit sami. A pokud krizové peníze nedovolí zaplatit obsluhu, budeme držet hlídky domobrany. Hlásím se jako první do služby strážce českého radaru. Ať žije republika!

Summer in the city at its end,

a já jsem rád, že to zatracený léto končí, vždyť jsem musel odložit sňatek a taky žádný houby nerostou, a mně psaní houbového románu tedy zákonitě nešlo, sucho mi prostě nedělá dobře a je paradox, že vínu, kterému tak holduju, ano. Ale napsala mi šestnáctiletá Pařížnaka Suzanne Lopez a požádala mě o autogram, neboť přečetla ve španělštině Sedmikostelí i Stín katedrály a našla svého oblíbeného autora. Takže to léto nebylo až tak hrozné, když to tak vezmu... A dovolená na Thassu byla jedna z nejlepších.

Z Mexika prý přtáhla jakási chřipka, ale

mně odtamtud přišlo něco jiného, tenhle mail, který mi osladil závěr prázdnin. Má v sobě víc než reakci na příjemný čtenářský zážitek; dokázal mě probudit z letní letargie, takže aspoň pár hodin týdně zas něco píšu. Ne kvůli sobě, spíš kvůli lidem, kteří mě rádi čtou. To je snad dobrý důvod k psaní...

I READ YOUR BOOK THE SEVEN CHURCHES; A MONSTER OF KNOWLEDGE, INTELLIGENCE AND FLAVOR PLUS A MAGNIFICENT NARRATIVE THAT I HAVE NOT READ SINCE MY YOUTH; WITH AUTORS AS - MAURICE LE BLANC - (ANSENIO

LUPIN) VICTOR HUGO, CHEJOV, HERMAN HESSE THAT LIKE YOU, KEPT PERSONS AND FELLINGS ALIVE IN EVERY PAGE.

THE SMALL LAMP OF LUCIE AND THE DROP OF MILK IS THE GREAT TOUCH INT HE SHADOWS.

MANY YEARS AGO I VISIT YOUR COUNTRY AND FELL IN LOVE WITH ONE OF THE CARACTERISTIC PRECIOUS WOMAN OF PRAGUE. THE COUNTRY AND THE WOMAN STILL IN MY HEART...

I HOPE SOMETIME YOU WILL BRING ALIVE THE GEIST OF PILZEN AND THE HORRORS OF LOKOLOV.

I AM 71 YEARS OLD BUT ADMIRATION STILL IN MY BRAIN

I HOPE THE BEST FOR YOU AND HOPE YOU FIN IN YOUR HISTORICAL DREAMS OUR MOMENTS OF JOY.

SINCERLY

ALFONSO F. GALÁN

SALTILLO, COAHUILA. MEXICO

Po určité nespokojenosti s miniblogem na mé doméně, která je v současnosti pod systémem internetové prezentace nakladatelství Argo, se pokouším založit si blog na Bloggeru. Případný čtenář ať prozatím omluví mou nešikovnost, která je, doufám, pouze "virtuální".